Život na Islande – rozhovor s Ayou

Na Islande poznám veľmi veľa Slovákov a Čechov a rozhodla som sa, že ich pre vás vyspovedám.  Sú to ľudia, ktorí na Islande žijú pár mesiacov, či dokonca rokov. Každý jeden z nich má svoj príbeh a svoje dôvody prečo odišli na Island. V prvom rozhovore vám predstavím Ayu, ktorá je na Islande momentálne 10 mesiacov. 

Ahoj Aya. Na začiatok sa prosím predstav v skratke mojim čitateľom. Ako sa voláš, koľko máš rokov, odkiaš pochádzaš a čo si robila pred tým ako si odišla na island?

Jmenuju se Andrea a je mi 30. Jsem z ČR z malého města Prostějov. Před příjezdem na Island jsem dokončila veterinární univerzitu, 1 rok jsem byla na Novém Zélandu a po návratu domů do ČR jsem si našla práci na Islandu.

Ako dlho už teraz žiješ na Islande a prečo si si vybrala práve túto krajinu?

Jsem tu 10. měsíc. Protože jsem po návratu ze Zélandu nemohla najít práci ve svém oboru a nechtělo se mi vzít jakoukoliv práci kdekoliv v továrně, začala jsem hledat práce v cizině v zajímavých zemích, kde se dá i pěkně vydělat. Kamarád mi doporučil Island, protože je to bezpečná a zajímavá země, výdělky jsou tu pěkné a celkově byl Islandem uchvácen. Já jsem tedy po internetu kontaktovala jednoho z vedoucích pracovníků a za 3 týdny jsem už měla domluvenou práci i bydlení.

Ako na to pozeráš s odstupom času po tých 10tich mesiacoch, vnímaš to ako dobré rozhodnutie že si išla na Island? Si tam šťastná?

Odjezd sem pro mě byl svým způsobem velmi složitý, ne že bych měla problém opustit bydliště, rodiče a kamarády, to opravdu po roce na Zélandu problém nebyl, ale proto, že blízký člen rodiny byl nemocný a já měla obavy z toho, zda dělám dobře, že odjíždím právě v takové chvíli. Ale s odstupem času to vnímám jako správné rozhodnutí. Jsem zde spokojená, jedním z důvodů je i to, že zde nejsem ve stresu. Vždycky mi řeči o stresu přišly jako fráze hodící se do internetových článků, ale ten rozdíl mezi prací a životem ve stresu a bez stresu je obrovský. Až zde mi došlo, pod jakým tlakem jsem občas žila u nás. V Evropě mi stres přijde jako součást života, tady není. K úplnému štěstí mi tu ještě pár drobností chybí.

Úplne ťa chápem. Keď si už načrtla tie rozdiely medzi Islandom a strednou Európou čo okrem toho stresu je pre teba rozdielne medzi našimi krajinami a Islandom?

Určitě to bude bezpečnost zde na Islandu. Cítím se zde naprosto bezpečně a pohodově a to kdykoliv a kdekoliv. V domě kde bydlíme vůbec nezamykáme dveře, ve firmě kde pracujeme se též nezamyká, u obchodu běžně stojí odemčená nastartovaná auta a opřená nezamčená horská kola. Jednou při nákupu v obchodě jsem si nechala batoh se všemi doklady a penězi v nákupním košíku a šla jsem si pro zboží do jiných regálů za rohem. Po chvilce jsem si s hrůzou uvědomila, že batoh nemám vůbec na očích a spěchala k němu, ale byl netknutý na svém místě v košíku. Taky se mi jednou podařilo zapomenout v bance dokladové pouzdro a paní z přepážky za mnou běžela až do auta, aby mi ho přinesla. Líbí se mi tu, že místní lidé automaticky od cizích lidí neočekávají nic špatného. To v našich zemích je obezřetnost vůči cizím velmi znatelná. Obrovským rozdílem je zde samozřejmě příroda, pořád si nemůžu zvyknout na to, že tu nejsou stromy  a veřejné wc na každém rohu. Hodně mě zde překvapila gramotnost místních v anglickém jazyce. A to starších i lidí. To je oproti ČR opravdu hodně velký rozdíl. Za 10 měsíců jsem narazila jen na pár lidí, kteří neuměli anglicky. To je u nás nemožné.

Úžasné ! Ja som sa stretla s pár islanďanmi, ktorí trochu odcudzovali poliakov a litovčanov no tiež ich vnímam ako veľmi otvorený štát čo sa týka prijatia cudzincov.  Je niečo čo ti vyslovene chýba z domoviny? Samozrejme okrem rodiny a kamarátov?

Já jsem se zde zatím s odsuzováním cizinců nesetkala, naopak máme v práci několik smíšených párů, tedy jeden z páru je rozený islanďan a druhý evropan (welšan, brit, holanďan, ital…). Chybí mi trochu sociální život. Jediná sociální a pomalu i kluturní akce za týden je jet na nákup do přilehlé vesnice. Ráda bych zašla jednou za čas do baru, do restaurace, na diskotéku nebo do kina. Ale není kam. A chybí mi tu zvířata. Příroda tady v mém okolí mi přijde velmi prázdná a tichá. Na léto sem sice ptáci přiletí, ale v okolí se spíš nezdržují. Teď v zimě tu není nic. Přijde mi to takové smutné.

A čo vlastne robíš a kde bývaš? Z vlastnej skúsenosti viem, že na islandskej dedine nie je veľmi zábava a hlavne niekedy som mala pocit, že sú dosť taká uzavretá komunita a mala som sa problém medzi nich začleniť.

Pracuju ve sklenících se zeleninou v Hveravellir u Húsavíku na severu ostrova. Není to ani dědina, jsou tu jen skleníky a 4 domy. A zde bydlím. A 19 km vzdálený Húsavík je taková vesnička. Islandani mi též přijdou velmi uzavření samo o sobě, neprojevují své emoce a často na mě působí chladným dojmem. Pro mě to ale neznamená, že by byli špatní, jen je to asi vlivem izolovanosti ostrova. Naopak s islanďany, kteří cestují, nebo žili nějakou dobu v zahraničí se dá velmi dobře pobavit, protože oni chápou ten rozdíl.

Koľko plánuješ ostať na Islande?

Zatím to u mě vypadá ještě na tuhle sezonu a příští zimu

Čo by si ešte odkázala mojim čitateľom, ktorí zvažujú či ísť na Island či už pracovať alebo cestovať?

Že Island je velmi zajímavá a odlišná země se zajímavou přírodou, roztomilými a přátelskými koníky, spoustou horkých pramenů ke koupání venku v přírodě a také místem s pěknými výdělky.

Pridaj komentár

Vaša e-mailová adresa nebude zverejnená. Vyžadované polia sú označené *